REPORT : ( Bob )
No, chtějte po stare blbe šedive hlavě aby si do detailů pamatovala co bylo před půl rokem :o))
Na nápad zajet si do místa natáčení známé série pokleslých českých komedií Slunce, seno .... jsem přišel náhodou při čtení reportáže z návštěvy muzea v Hošticích. Prostě taková skoro rána na slepo po krátkém článku a několika málo fotkách. Hlavně, že je důvod někam zajet a není to za kopcem, že ?!!
Protože jsme vyjížděli až v pátek po práci, dali jsme si zastávku cestou v jednom kempu na Vysočině, který sehnal Radek Lošák. Třebaže jsme vyjížděli za celkem slušného počasí, Vysočina nám opět ukázala zač je toho loket a na místo jsme dorazili zmoklí a promrzlí. Ke všemu nebylo naše tempo dostatečně svižné, takže už jsme skoro nedoufali, že seženeme správce, který dávno seděl někde doma v gauči s lahváčem v ruce a papučema na nohou. Nakonec strýc přeci jen přijel a zavčas nás rozehnal od okýnka bufetu, kde to s námi při zahřívání slivovicí, svařákem a jinými kyselinami začalo pěkně mávat ze strany na stranu. Rozdal nám nějaké podezřelé topítka a pelášil dom za maminů. Už ani nevím (zas ta moja blbá hlava), jestli to byla Radkova Ivana či někdo jiný, kdo slavil narozky. Takže začala kolovat jakási whisky a tak není divu, že se mně dnes vybavují z tohoto těžkého večera už jen jakési pecky, snad z třešní či čeho :o)).
Ráno jsme se probudili do slunného dne. No chvála pánu bohu za to. Trochu jsme se pokusili spáchat ranní hygienu, zvláště Beruška byla v noční košilce a vysokých motorkářských botech děsně šik ... a vyrazli vstříc cíli naší cesty. Zdálo se nám, že je času celkem dost a tak jsme cestou udělali zastávku na hradu Kámen abychom si prohlídli muzejní sbírku starých motocyklů a neplánově i přehlídků vozů Kaipan, jejichž majitelé dostali cestou stejný nápad jako my. Bohužel příležitostné cigárka, kafíčka, obídek a čuránky nás poněkud zdržely a do Hoštic jsme dorazili až v podvečer. Většině se už nikam nechtělo ale my Valaši jsme zvyklí držet slovo. A protože jsme slíbili Milušce, že ji v sobotní večer navštívíme, vyrazil jsem s Naďou, Milanem a dočasným valašským osvojencem Richardem vstříc zářné zábavě Miluščina jihočeského bikerského domova. Neboť jsme nemohli nechat topit Milušku v záplavách skvělého jídla, které měla připravené pro celou naši partu, rozhodli jsme se zůstat přes noc a oželet návštěvu hoštického muzea. Neb Miluška, naše zlato, je prostě naša a my ju nedáme !!

FOTOGRAFIE :
Bob, Naďa, Pavel